|
Včely | |
Včela Medonosná
Včela medonosná žije ve velkých společenstvech včelstvech. Základem včelstva je oplozená matka (královna), dělnice a trubci. Matka klade dva druhy vajíček: oplozená, z nichž se vyvíjejí dělnice (a při jiné výživě nové matky), a neoplozená, ze kterých se vyvíjejí trubci. Dělnic bývá v úle 10000-60000 podle snůšky a ročního období. Ve zdravém včelstvu se trubci vyskytují pouze v létě v počtu několika set až tisíc jedinců. Včela medonosná poskytuje člověku například med, vosk, mateří kašičku a je nejvýznamnějším opylovačem hmyzosnubných rostlin. Podle zeměpisného rozšíření se rozeznávají skupiny včel evropských, asijských a afrických. Ve skupině včelstev se podle charakteru zbarvení a tvaru těla rozeznává několik plemen. Včela medonosná středoevropská, černého zbarvení vyniká otužilostí a přizpůsobivostí tvrdším přírodním podmínkám, rozšířena je v Čechách a na Moravě. Včela medonosná kraňská, světlejšího zbarvení, je přizpůsobena nížinným podmínkám, je na Moravě, proniká i do Čech. Včela medonosná italská, žlutého zbarvení, přizpůsobená mírnému podnebí, je značně bodavá, rozšířena hlavně v Itálii. Včela medonosná kavkazská, různého zbarvení, s delším sosákem, je málo bodavá, ale silně rojivá, rozšířena na Kavkazu.
Carl Linné, který pojmenoval včelu medonosnou jako včelu med nosící (mellifera), později poznal určitou nepřesnost, protože včely nosí jen nektar, který v úlu zpracují na med. Navrhl proto nový název Apis melilifica L.V současnosti se používají oba názvy.
Popis
Opylení ovocných dřevin:
Jabloň: 90,0%
Třešeň:98,5%
Hrušeň:92,0%
Angrešt:73,3%
Višeň:58,3%
Slivoň-samoprašna:42,9%
-ciziprašná:96,4%
Kromě včeli medonosné se do čeledi včelovití řadí tisíce druhů sociálního i samotářského hmyzu. Přestože včela jako taková je symbol sociálního způsobu života, druhově nejbohatší skupinu včel představují právě samotářské včely, jen v ČR žije kolem 600 druhů.
Matka
Matka je nejdůležitějším členem každého včelstva. Je to oplozená samička, která kromě kladení vajíček (v květnu až 1500 denně) nemá nic jiného na práci. Zajišťuje novu dělnic a trubců. Zpravidla je ve včelstvu jediná. Měří 2 až 2,5 cm. Matka má ve včelstvu ještě jeden důležitý význam. Ve svých kusadlech tvoří feromon, který obíhá v potravě a je základem soudržnosti včelstva a dělby práce v něm. O kladoucí matku pečují mladušky. Výkonná matka ročně naklade přes 200 tisíc vajíček. Po 2 až 3 letech se matky vyměňují.
Trubci
Jsou to včelí samci. Ve včelstvech žijí jen v letních měsících. Rodí se z neoplozených vajíček. Mají větší a zavalitější tělo 2 až 2,5 cm dlouhé, kulovitou hlavu s velkýma očima, nemají žihadlo ani voskotvorné žlázy. Jejich jediným posláním je oplodnit mladé matky. Běžně jich v úlu žije pět až osm set. Zprvu je krmí mladušky, postupem času však dostávají potravy čím dál méně. Když se začne projevovat nedostatek snůšky, začnou dělnice trubce z úlů vyhazovat, nepouštějí je k zásobám. Trubci nakonec hynou hladem a chladem mimo úl. Žijí až 6 týdnů
Dělnice
Jsou bezesporu nejpočetnějšími členy včelstva. Vznikají z oplozených vajíček stejně jako matky. Nemohou být nikdy oplodněny. Jsou 1,2 až 1,4 cm dlouhé a váží kolem 100 miligramů. Na vrcholu vývoje mají včelstva kolem 40 000 včel i více. Dělnice rozdělujeme na mladušky a létavky. Mladušky vykonávají všechny práce v úle a starší včely - létavky - mimo úl. Mladušky zahřívají plod, udržují vlhkost, vylučují vosk, staví nové plásty, krmí plod, matku i mladé trubce, čistí je, střeží bezpečnost včelstva a chrání je, zpracovávají nektar na med. Navzájem se poznávají podle specifické vůně. Létavky vyletují z úlu a přinášejí nektar, vodu, rouskovaný pyl a propolis. Na jaře a v létě se dožívají 6 až 8 týdnů, v zimě žijí 7 až 9 měsíců.
|
|
|
